Historie: TJ Slavia VŠ Plzeň 1951 - 1976

08.06.2010

V roce 1955 přestoupil po zrušení TJ Tatran Plzeň jeho malý oddíl odbíjené, vlastně družstvo mužů hrající okresní přebor a družstvo žen hrající krajský přebor, do Slavie VŠ. Tak vznikl nový oddíl, který od začátku vedl Daniel Šimána. Měl celkem 25 členů. Hřiště Tatranu převzala TJ Masna, náš oddíl byl tehdy bez hřiště. Po dlouhých jednáních přešel do Hankovy ulice, kde si tvrdou půlroční prací postavili členové 2 dvorce a šatny.

Ještě v témže roce přichází do oddílu z průmyslovky pod vedením prof. J. Vojíka družstvo mužů, hrající krajský přebor a družstvo dorostenců s trenérem J. Glaserem. D. Šimána trénuje B – družstvo mužů a ženy. Dostavují se i první sportovní úspěchy. A – muži vyhrávají v roce 1956 krajský přebor a postupují do divize. Po 2 letech ji však hlavně vinou špatné tréninkové morálky studentů – vysokoškoláků opouštějí a také skoro všichni hráči odcházejí z oddílu.

V roce 1959 se oddíl stěhuje na sportoviště na Bory a zde čeká jeho členy spousta práce – výstavba 4 nových dvorců a šaten. Oddíl opouští i trenér Glaser a někteří jeho nejlepší odchovanci – všichni přestupují do Dynama RPZ. V oddíle vzniká pod vedením trenéra V. Fialy nové družstvo dorostenek, které získává během 2 let mnoho výrazných úspěchů. Tím na sebe upoutává pozornost oddílů jiných jednot, které je rozebírají pro sebe (sestry Laštovkovy do Masny, Valentová do Spartaku LZ, zbytek do Lokomotivy, kde vytvářejí základ pozdějšího ligového družstva žen).

V roce 1961 přestupuje do Slavie několik hráčů z Masny, kteří s sebou přinášejí i vyšší soutěž – II. ligu. Ale ani toto nové družstvo mužů nemá v oddíle úspěch – nejen, že ihned II. ligu ztrácí, ale postupně ztrácí účast i v krajském přeboru i soutěži.

V roce 1964 sestavuje D. Šimána družstvo dorostenek a přichází družstvo žen se svým trenérem – lyžařem Petrem Vonáskem ze Slavoje státní obchod. Družstvo hraje krajský přebor a tento v roce 1967 dokonce vyhrává. Kvalifikace a tím i postup do II. ligy je však nad jeho síly.

V roce 1966 sestavuje Šimána nové družstvo dorostenek výběrem ze 60 děvčat ze všech plzeňských škol. Družstvo vyhrává ještě v témže roce okresní přebor a vzhledem k mimořádné výkonnosti je zařazeno do krajského přeboru žen 1967/68. V něm končí hned v další sezóně na 3. místě. V roce 1969 pak bez jediné porážky krajský přebor vyhrává, současně postupují do dorostenecké ligy, stávají se vítězi krajského poháru a získávají za svou vzornou činnost titul „Vzorný kolektiv ČSTV“ II. a v roce 1969 dokonce I. stupně. Družstvo je nejlepším nejen v Plzni, ale i v celém Západočeském kraji. Upoutává na sebe pozornost i v dorostenecké lize a na Velké ceně Prahy. Oblastní sekce je pověřuje reprezentací Západočeského kraje na mezikrajských turnajích v Teplicích a v Ostravě. Také v roce 1970 vyhrávají dorostenky západočeský pohár a v lize končí z 12 družstev na 3. místě. V tomto roce však většina z nich dosahuje 18 let a přestupují k ženám. Družstvo navázalo bohaté mezinárodní styky s družstvy NDR, např. s Pedagogickou fakultou v Lipsku (1966), Lipskem, Berlínem a Bad Doberau (1967) a znovu s Lipskem (1968).

V roce 1969 začíná nová éra ženské odbíjené ve Slavii – je rozhodnut a realizován přestup ženských družstev ze Slavoje Masna. Přichází družstvo hrající I. ligu vedené zasloužilou mistryní sportu Táňou Benešovou, 2. Družstvo vedené Láďou Panzerem hrající II. ligu a zbytek družstva dorostenek. Tím se počet ženských družstev v oddíle rozrůstá na 3 družstva žen a 2 družstva dorostenek. C – mužstvo žen vede od roku 1968 Jan Pechman, dorostenecké družstvo D. Šimána. Družstva žen si vedou skutečně velmi dobře, a to nejen na domácích turnajích, ale i v cizině na turnajích ve Švícarsku (1968 a 1971). Jedině ke konečnému vítězství v národní lize a tím i k postupu mezi československou volejbalovou extratřídu jim chybí vždy jen jeden stupínek. Národní ligu hrála především Alena Boříková, Marcela Hanelová-Sýkorová, Růžena Markvartová, Zdenka Melicharová, Alena Neužilová, Hana Radová, Libuše Reischigová, Eva Špidlenová, Zdena Tvrzová, Vlasta Žatkovičová. Oddíl se stal v roce 1970 předním oddílem nejen v Plzni, ale i v celém kraji. Tak se splnilo dlouholeté přání zakladatele a předsedy oddílu D. Šimány, který se však po 15leté trenérské a organizátorské práci v odbíjené musel pro nedostatek času vzdát práce. Vedení oddílu převzal JUDr. Miloš Beneš.

Rok 1971 byl ve znamení oslav 50 let československé odbíjené. Oddíl měl celkem 8 družstev, z toho 6 družstev žen a 2 družstva mužů. A – družstvo žen bylo účastníkem I. národní ligy, kde se umístilo na 8. místě. Rovněž nové družstvo dorostenek skončilo na 8. místě dorostenecké ligy, zatím co B – družstvo dorostenek skončilo na 5. místě v krajském přeboru. Nově utvořené družstvo žákyň obsadilo v městském přeboru 3. Místo. Záporným jevem bylo rozpuštění C – družstva žen pro nedostatečnou tréninkovou morálku. Obě družstva mužů se skládala ze studentů VŠSE, hrála městský přebor, kde obsadila 5. a 7. místo. Družstvo dorostenek navázalo družbu s mládežnickým družstvem Motor Karl-Marx-Stadt a zvítězilo v NDR na dvou turnajích. Prvé družstvo žen se zúčastnilo několika turnajů, největším úspěchem bylo vítězství ve velké ceně města Prahy, z 28 zúčastněných družstev a vítězství v Západočeském poháru. Družstvo podniklo na podzim zahraniční zájezd do Švýcarska, kde sehrálo přátelská utkání v Bernu a Lausanne a stalo se vítězem mezinárodního turnaje a VC města Curychu. Oddíl uspořádal v listopadu při příležitosti Mezinárodního dne studenstva turnaj žen s mezinárodní účastí. Jeho vítězem se stalo přední bulharské družstvo Akademik Sofia před Universitou Timisora z Rumunska a naším družstvem žen. Trenéry jednotlivých družstev byli: ženy A- T. Benešová, B – Lad. Pazner, C – Jan Pechman, dorostenky A – P. Vonásek, B – ing. Bláhová, žákyně – Táňa Benešová, muži – St. Havel.

Následující sezóna 1972 nebyla pro oddíl příliš úspěšná. Družstvo žákyň (tr. Benešová) bylo přihlášeno do kategorie dorostenek, kde skončilo na 8. místě. V II. dorostenecké lize skončilo naše družstvo na 5. místě. Družstvo žen B po odchodu několika starších zkušených hráček neuspělo ve II. lize a sestoupilo do krajského přeboru. Také nové družstvo žen bylo výrazně oslabené (Melicharová zanechala závodní činnosti, Boříková a Reischigová - mateřská dovolená) a obsadilo v I. národní lize až 5. místo. Zúčastnilo se celkem 7 velkých turnajů, kde střídavě obsazovalo 1. a 2. místo. Opakovalo svůj zájezd do Švýcarska na pozvání dělnické sportovní organizace SATUS. Zvítězilo v přátelských utkáních v Basileji, v Neuchatellu a v Lausanne. V Curychu obhájilo své loňské vítězství v turnaji o VC města Curychu, když postupně vyřadilo družstva Servette Ženeva, Allemanii Aachen (NSR), národní družstvo Švýcarska a ve finále mistra Francie ITT Montpelier. Po skončení sezóny zanechala činnosti u družstva žen trenérka ZMS Táňa Benešová s tím, že se bude nadále věnovat přípravě mládeže.

V roce 1973 měl oddíl 4 družstva žen a 2 družstva mužů. Muži A zvítězili ve své skupině městského přeboru a vybojovali si postup do krajské soutěže, druhé družstvo však skončilo ve své skupině jako poslední.

Dorostenky B (trenérka T. Benešová) obsadily v krajském přeboru 4. místo, dorostenky A (trenérka ing. Bláhová) v II. dorostenecké lize 9. Místo. Ženy B s trenérem Panzerem skončily v krajském přeboru jako druhé. Ženy A splnily pod vedením trenéra Stanislava Wilda v tomto roce očekávání. Do nového ročníku I. NL nastoupily posíleny o výbornou hráčku Marii Pospíšilovou z Baníku Sokolov a zejména pak o mistryni sportu Věru Štruncovou, která se vrátila do Plzně z pražského špičkového družstva RH Praha. Družstvo se stalo vítězem I. NL, získalo titul „mistr ČSR“ a postoupilo do nejvyšší čs. volejbalové soutěže – extraligy. Koncem sezóny pak naše družstvo posílily sestry Helena a Marie Krusovy z Lokomotivy Plzeň.

V roce 1974 měl oddíl odbíjené celkem 5 družstev – z toho 4 ženská družstva a 1 družstvo mužů. Žákyně se zúčastnily krajského přeboru a skončily čtvrté. Dorostenky po odchodu několika hráček, které dosáhly 18 let, nestačily již ve II. dorostenecké lize a sestoupily do krajského přeboru. Naopak druhé družstvo žen si vedlo úspěšně v krajském přeboru, ve kterém bez jediné porážky zvítězilo a postoupilo do II. ligy žen. Prvé družstvo žen podstoupilo v této sezóně těžký boj o setrvání v extralize, když o jeho osudu nebylo rozhodnuto až do posledního utkání. Nakonec skončilo družstvo na 11. místě se stejným počtem bodů jako 10. Lokomotiva Praha, avšak s horším poměrem setů o 0,3. Toto umístění ovšem znamenalo sestup do I. národní ligy. Po skončení této soutěže se vrátila zpět do Sokolova hráčka Pospíšilová, která byla pro družstvo výraznou posilou. Družstvo posílily nové hráčky z lokomotivy Plzeň, M. Berková a sestry Helena a Marie Janouškovcovy.

V roce 1975 má oddíl 5 družstev v kategorii žen a 1 družstvo mužů. Muži skončili v městském přeboru na 5. místě. Družstvo žákyň skončilo z 15 družstev na 7. místě. Družstvo dorostenek A skončilo v krajském přeboru jako třetí. Jeho novým trenérem se stal František Böhm, který přišel z TJ Bory. Družstvo žen B si vede úspěšně ve II. lize. Družstvo žen A obsadilo v I. národní lize 3. místo. Nově bylo utvořeno družstvo mladších žákyň ze žaček obou ZDŠ na Borech. Družstvo vede Jan Pechman. Oddíl uspořádal též nábor nových žákyň ve stáří 10 – 11 let, byl proveden výběr těch nejlepších, které od roku 1976 mají tvořit hráčský kádr nově utvořeného tréninkového střediska mládeže při naší tělocvičné jednotě, které povede trenérka T. Benešová. Vedením přípravky tohoto střediska byla pověřena bývalá výborná hráčka Vlasta Žatkovičová…

Zdroj: TJ Slavia VŠ Plzeň - 25 let trvání jednoty
Autoři: MUDr. Jan Záhlava, Csc.
Pozn: Text v původním znění
Vydal: TJ Slavia VŠ Plzeň
Rok: 1976
Upravil a vložil: Dostál